Budu špatný otec?

Ahoj. Já (M33) mám poslední dobou obavy, že budu jednoho dne, až to přjde, velmi špatný otec. Jde totiž o to, že jsem extrémně sebestředný a nikdo z mého okolí nebo rodiny mne moc nezajímá.

Nejlepší kamarád mi vylévá srdce z rozchodu a když se mne zeptá, co si o tom myslím, tak mu odpovím, že nevím, že jsem jeho monolog úspěšně ignoroval a ať se zvedne, že je chlap. Obtěžuje mne, že se mnou chce cosi řešit.

Máma bydlí na druhé straně republiky, už se o domácnost nezvládá sama starat a já ji navštívil naposledy před půl rokem na 1 den a je mi úplně fuk, jak tam žije a co tam dělá. Obtěžuje mne, že furt něco potřebuje.

Mé ženě se vyhýbám, raději jsem zbytečně 12h denně v práci, jen abych nemusel řešit věci doma a diskutovat o malichernejch problémech jako "kabelku A, nebo kabelku B". Obtěžuje mne, že si nemůžu dělat nonstop co chci a musím jí svůj život podřizovat.

Všichni mi ale říkají, že to je normální a až se narodí dítě, priority se změní a o to dítě se zajímat budu. Co když ale ne? Co když jsem prostě takový člověk, samotář, kterýho všichni kolem obtěžujou a ani dítě to nezmění? Budu pak špatný táta, nebudu své dítě milovat, naopak mne bude nonstop obtěžovat a já ještě víc zahořknu. Rodinu bych chtěl, ale bojím se, že pro no nebudu správným otcem a mé děti budou chudáci, jako má žena nebo máma...