Je "normální" nebýt zatížený na zvířata?

// Na začátek jenom upozorním, že absolutně opovrhuji zrůdami, které ubližují zvířatům a považuji naše tresty za týrání zvířat za stále příliš nízké //

Trochu přemýšlím, jestli se mnou není něco špatně... zvířata jsou fajn, ale nikdy jsem tak nějak nepochopil, jak na ně můžou být lidi tolik emočně/psychicky zatížení. Strašně těžko se mi to nějak srozumitelně vysvětluje (tak abych nebyl za čuráka, což asi stejně budu)... jako že mě někdy zaráží, jak existují osoby, které absolutně nesnáší nebo opovrhují lidmi, ale k psům (i cizím) se chovají jako k těm největším miláčkům. Taky si rád třeba pohladím psa u babči, ale tak nějak prostě vnímám, že je to zvíře a asi bych nebyl schopen ho dát v žebříčku vztahů na stejnou úroveň, jako člověka (což neznamená, že by to mě nebo někoho jiného mělo opravňovat k tomu se k nim chovat hnusně).

S tím mě zaráží i třeba marketing nebo popkultura... přijde mi, že je přehršel filmů, kde se řeší pořád stejné příběhy se psy (Psí poslání, Gump atd.); nebo když tvůrci neví, co by ještě přidali, tak nějaké malé roztomilé stvoření (např. teď v posledním Deadpoolovi malý pes)...

Chápu, že ještě před sto lety a k tomu třeba na venkově bylo zvíře prostě zvíře a teď v moderní společnosti je to mnohdy člen rodiny... ale je špatné to tak nevidět? Zvířata nemám a ani neplánuji, jen mě zajímá názor Redditu.